Polohy rodících se štěňat 

Normální poloha (rodí se takto asi 60% štěňat) -  hlavou napřed, při které (pokud není štěně abnormálně velké) není třeba očekávat jakoukoli komplikaci. Štěně prochází děložním krčkem hlavou napřed. Přesune se přes kritické místo a směřuje do vulvy. Rodí se tak, že směřuje k patám feny.Pokud komplikace nastanou, dá se velmi dobře feně pomoci. Pokud je hlavička venku, vezmu jí do pleny a táhnu pomalým tahem v době stahu feny. Táhnu k patám feny, případně tlačím z boku na břišní stěnu feny od žeber k zadním nohám. Popřípadě tlakem na konečník podporuji stahy feny. V drtivé většině případů štěně velmi rychle vyklouzne. Pokud se štěně nesune dostatečně rychle nebo hlavička je již bez obalu namočím si prsty v olivovém oleji a obkroužím prostor mezi vulvou a štěnětem (zevnitř vulvy). Vezmu hlavičku za krkem a lehce táhnu k patám feny. Kluzké prostředí vulvy umožní rychlé uvolnění štěněte a jeho porod.

Poloha zadní

Obtížnější poloha zadní (rodí se takto asi 40% štěňat) – nohama napřed s uvolněnými končetinami. I tato poloha se obejde většinou bez komplikací. Je však nutné, aby štěně kritickým místem krčku prošlo co nejrychleji, jinak při této zadní poloze dochází ke kompresi (zaškrcení) pupeční šňůry o pánevní dno a štěně se začne dusit, protože nemá zajištěn přísun okysličené krve. Snaží se nadechnout, tím vdechne plodovou vodu a zahltí se. Obtížnější je také v tom, že pokud chci štěně uchopit a je venku jenom pár cm štěněte, které je ještě v obalu, nelze jej v podstatě za co chytnout.Vytáhnu kam až to jde vulvu feny, abych měla větší kus štěňátka venku a mohla jsem ho uchopit do pleny a opět tahem k patám feny při jejím stahu táhnu. (Zde se mně opět osvědčil olivový olej, jak je popsáno v poloze hlavou napřed). Pokud je štěně bez obalu, lze jej chytit za kůži nad kořenem ocasu.Varuji před taháním za zadní nohy, z nezkušenosti můžete udělat víc škody než užitku. Pokud je již alespoň půlka těla venku, uchopím tělo do pleny a tahem táhnu při stazích k patám feny.

Poloha nohama napřed

Obdobou zadní polohy je – nohama napřed s přitisknutými končetinami. Rodí se těžko, ale tato poloha se nevyskytuje často. Zde se velmi často stane, že se narodí mrtvé – udušené štěně (respektive utopené), a to i takové, které má relativně dobrou velikost. S nohama napřed by nebyl jeho porod velký problém. Pokud bude ve vulvě vidět kousek štěněte, ale neuvidíte v obalu končetiny a fena bude urputně tlačit, ale štěně se nebude posunovat, bude se pravděpodobně jednat o tuto polohu. Zde se mně osvědčilo hodně oleje. Udělat co nejvíce kluzké prostředí ve vulvě, aby štěně mělo šanci proklouznout. Ono by nakonec stejně prošlo, ale s největší pravděpodobností již mrtvé. Pokud je vysunuto kousek štěněte, postupujte v dalších krocích, jako u porodu polohy nohama napřed s uvolněnými končetinami.

Poloha páteří dolů

Nejobtížnější a málo vhodnou polohou je – páteří dolů, to znamená, že bříško štěněte směřuje k ocasu feny. Naštěstí se s ní setkáte málokdy. Ať jde nejprve hlava nebo zadeček, bude to vždy značit problém (pokud není štěně velmi malé). Pokud se štěně neposunuje, je třeba jej otočit. Proolejuji prostředí vulvy, kam zasunu dva prsty a snažím se otočit štěně buď doprava nebo doleva, tak aby jeho záda směřovala k ocasu feny, ale zase to předpokládá, že už je kousíček štěněte venku, nebo je evidentně ve vulvě. 

Je třeba připomenout, že s oběma posledními polohami si daleko lépe poradí zkušený veterinář než laický porodník. V každém případě pokud štěně uvízne, neposunuje se vpřed a fena jej není schopná do hodiny porodit, neváhejte s voláním svému veterináři či nějaké NON-STOP ošetřovny či kliniky.

Oživování štěněte v domácích podmínkách

Může se stát, že se štěně narodí zdánlivě mrtvé, je vláčné, jakoby hadrovité, nehýbe se, má bílý jazyk a ani jinak nejeví známky života. Často mu však můžete účinně pomoci k návratu do života. Je třeba štěnětem klepat hlavou k zemi. Třít jej poměrně silně froté ručníkem (má hrubší strukturu než hadřík či plena) po páteři a hrudníčku. Vytírat tlamičku hadříkem. Odsávat z nosních dírek plodovou vodu. Střídavě stláčet hrudníček, jako při resuscitaci. Dýchat do štěňátka. A to vše stále střídat. Pokud štěně začne chrčet, lapat po dechu, či kňourat bývá většinou vyhráno. Z vlastních zkušeností vím, že oživování štěněte má smysl i víc, než půl hodiny po narození, ale maximálně 45 minut. Tato oživovaná štěňátka ještě třeba i půl hodiny po ,,oživení“  lapají po dechu, ale většinou to zvládnou.

Porod placenty

Placenty, které se nepodaří odchytit, či nevyšly zároveň se štěnětem, fena v průběhu porodu vypudí. Samostatně nebo s dalšími štěňaty. Počet placent musí souhlasit s počtem štěňat. Pokud se tak nestane, je třeba fenu hlídat, zda zbytek lůžek vyšel. Já dávám fence po porodu do bedny, ve které kojí a stará se o štěňata, vystýlku v bílé barvě. Pokud nějaká placenta v těle feny zůstala a musela jsem fenu na chvíli pustit z dohledu, poznám podle velkého zašpiněného místa, že vyšla. Má to však nevýhodu, že tuto placentu fena pozře. U chovatelů, kteří nemají zkušenosti, doporučuji, pokud si nejsou 100% jisti, že vyšly všechny placenty a štěňata, krátce po porodu navštívit veterináře, aby fenku vyšetřil. (Ideální je, pokud veterinář přijde vyšetřit fenu domů. Není pak stresovaná odloučením od štěňat). Zadržené placenty či mrtvé štěně více než 12 hodin v těle feny podléhají velmi rychlému rozkladu a hrozí nebezpečí bakteriální infekce dělohy, která může fenu ohrozit na životě.

Požírání placent

Na toto téma jsou různé názory. Jedním z názorů je, že ano, alespoň jednu, feně doplní potřebné živiny a urychlí produkci mléka. Já s tím nesouhlasím a svým fenám placenty nenechávám pozřít. Možná to mělo opodstatnění v dobách, kdy neexistovala na trhu vyvážená krmiva. Pokud krmím fenu kvalitně není to třeba. Nikdy moje feny neměly problém s produkcí mléka, přestože nepozřely ani jednu placentu .(Někdy se tomu, aby fena pozřela placentu, nezabráním ani já, jako při našem posledním porodu, ale je to většinou ten případ, kdy v feně placenta při porodu zůstala a ona ji následně již v klidovém období vypudila). Fena po pozření placent má velmi řídký průjem, je z tohoto stavu neklidná a nervózní. Protože se nechce hnout od štěňat, ale musí, protože ji k tomu nutí průjem. Není nic zvláštního, že chovatel se ráno vzbudí a má pokálený byt. Fenka za to nemůže, průjem nelze udržet. Pokud toto pominu, je zde další faktor a myslím, že daleko důležitější. Průjem fenu oslabuje a odvodňuje. Většinou přetrvává 3-5 dní. Je to takový začarovaný kruh. Fena má průjem. Vzápětí jej mají štěňata, protože sají mléko od feny. Fena je masíruje jazykem, čímž stimuluje jejich vyprázdnění, které požírá a znovu a znovu, než se kolečko někde zastaví.

Poporodní fáze - konec porodu

Pouze rentgen pár dní před porodem jako jediný dokáže podle koster určit přesný počet štěňat a v jakých polohách se budou rodit. Normálně pokud neumíte fenu prohmatat, je velmi těžké určit, že skončil. Většinou je patrná změna chování feny. Zklidní se, v klidu kojí a stará se o štěňata. V této chvíli fenku vyvenčím, vodou ze sprchy umyji všechna místa na těle feny, která se porodem ušpinila, pečlivě ji vysuším froté ručníkem a dám do porodní bedny, kde na ni již na čisté světlé podestýlce čekají štěňata. Fenka je po porodu unavená a vyčerpaná. Potřebuje hlavně klid, aby mohla načerpat síly. Těsně vedle porodní bedny musí mít neustále misku s čerstvou vodou. Některé feny nechtějí bednu se štěňaty v prvních dnech po porodu opustit. Pokud toto zpozorujete, je třeba feně několikrát denně pití nabídnout přímo v prostoru bedny. To platí i o krmení!

Doufám, že informace, které předkládám, vám budou alespoň trochu ku pomoci při vedení porodu vaší fenky. Bude snadnější si jej představit a fence v její těžké chvilce pokud bude potřeba pomoci.

                                     MNOHO ŠTĚSTÍ.