Potrava

Potravu u agam tvoří přibližně 70% hmyz  jako například švábi, ovšem velice nevhodnými druhy švábů, u kterých hrozí zamoření celého domu a okolí, jsou: šváb americký, šváb obecný a švábík domácí (rus). Naopak vhodné jsou tropické druhy jako například Blaptica dubia – šváb argentinský, Blaberus giganteus apod., ti pomalu uhynou při teplotě pod 20°C a při teplotě přes 35°C. Další výhodou těchto druhů je, že nelezou po skle, narozdíl od často chovaných švábů šedých. Dále se krmí různými druhy cvrčků, kterými jsou například cvrček dvojskvrnný (Gryllus bimaculatus), cvrček banánový (Gryllus assimilis) a cvrček domácí (Acheta domestica). Naopak méně vhodným druhem se zdají cvrčci krátkokřídlí (Gryllodes sigillatus), kteří jsou velmi malí a hbití. Dalším vhodným krmivem je saranče stěhovavé (Locusta migratoria) nebo všežravé. Jedná se o poměrně chutné a vydatné krmivo, na druhou stranu má však hůře stravitelná křídla. Jako poslední druh hmyzu bych uvedl potemníky moučné - „moučný červ“ (Tenebrio molitor) a brazilské (Zophobas morio) - zophobasové. Avšak zařadil bych je mezi doplňkové krmivo, které by rozhodně nemělo tvořit velkou část živočišné potravy, vzhledem k vysokému obsahu chitinu a špatné stravitelnosti, zkrmujeme pouze čerstvě svlečené larvy. Dospělí jedinci žerou i holátka myší a potkanů (doporučuji 1-2x měsíčně). V době kladení vajec jsou pro samice vydatným zdrojem vápníku a bílkovin. Stejně tak mladým dospívajícím jedincům přiměřené velikosti napomáhají ve správném růstu a sílení kostí.

Zelenina a ovoce

Agamky také doplňkově přijímají sladkou okurku, listy a květy pampelišek, sladkou papriku, čínské zelí, mrkev a někteří jedinci s oblibou přijímají i ovoce (jablko, žlutý a vodní meloun, broskev, banán).

Voda

Co se týče pití, agamy získávají potřebnou vodu především z vámi podávané zeleniny nebo přímo z rozprašovače. Někteří jedinci pijí i z misky nebo pokud je umístíme do vaničky s vodou. Pokud agama nepije stačí dostatečný příjem zeleniny a ovoce. Výjimkou je situace, kdy agama odmítá veškerou potravu nebo trpí průjmy, v těchto případech je nutný dostatek vody.

Mláďata

Protože agamy potravu v podstatě před spolknutím nerozkoušou, mláďatům asi do stáří 6 měsíců podáváme potravu v menších kusech. Mláďata doporučujeme krmit dvakrát denně asi do půl roku, do jednoho roku pak jednou denně a starší asi 3-4 týdně. Množství, které dospělé agamy vousaté spořádájí je velké dokáží sníst najednou i 30 cvrčků,příležitostně si dají také mláďata myší a potkanů. I přes jejich apetit se málokdy setkáme s obézní agamou pokud ji krmíme hmyzem. Potrava by neměla být příliš monotónní, ale měl by jim být nabízen pestrý výběr kořistí a rostlin. Jednou z nejdůležitějších součástí správného krmení jsou vitamíny a minerály.

Od mnoha chovatelů je slýchán názor, že u mláďat převládá zejména živočišná složka potravy a u dospělých je to právě naopak. Dle zkušeností je to u každého jedince různé a právě proto může některá agama v pokročilém věku žrát převážně „zelené“ a skutečnou kořist si dopřát pouze občas. Převaha rostlinné potravy se doporučuje zejména z důvodu udržení dobré fyzické kondice zvířete. Ovšem každý chovatel by měl odhadnout správný poměr živočišné a rostlinné potravy podle nároků, nikoli chuti, svých chovanců. Nejsem zastáncem názoru, že převaha rostlinné potravy v dospělosti je špatná, avšak musíme si uvědomit, že tím není míněna zelenina a ovoce. Ve své domovině agamy narazí na ovoce zřídka a proto i my ho nabízíme pouze doplňkově. Pod rostlinnou potravou jsou v našich podmínkách míněny rostliny jako např. pampelišky, jitrocel, jetel, rukola, čekanka, štěrbák atd. Ovoce a zelenina jsou pak pouze vítaným zdrojem vody a vitamínu C.

Vitamíny

Je nutné, abyste si je pořídili i vy. Například Roboran,Nekton MSA, Nutné je také, především pokud nemáme zdroj UV-B záření,  podávání přípravku AD3 Combinal, asi každé 2 měsíce ředěný s vodou v poměru 1:10, stačí skutečně malé množství a na správné dávkování je nutné dbát. Předávkování je totiž stejně nebezpečné jako jeho nedostatek. V neposlední řadě  také dodáváme svým chovancům vápník, který je především nepostradatelný v období růstu a březosti samic. Nedostatek vápníku se projevuje například křivicí (rachitis), špatným trávením atd. Vápník není těžké sehnat, jelikož je možné ho zakoupit v obchodě nebo ho získat z běžně dostupných surovin. Jednou z možností je nadrcení vaječných skořápek či sépiové kosti, kterou však před rozdrcením vyvaříme, abychom ji zbavili přebytečných solí. Z praktického hlediska bych ovšem více preferovala výrobky jakými jsou například – hydrogenuhličitan vápenatý, Vita-plastin, vápenný grit, laktát vápníku nebo směsy kalciumkarbonátů, které jsou často nabízeny v kombinaci s vitamínem D.

U agam vousatých stejně jako u jiných ještěrů je mnohem vhodnější častější krmení v menších dávkách, než ve velkých po dlouhé době. Překrmování vede k obezitě, což má za následek sníženou aktivitu, sterilitu, selhání některých orgánů (játra) apod.