Mouční červi

Potemník moučný (Tenebrio molitor)
Potemník brazilský (Zophobas morio)
Potemník buffalo (Alphitobius laevigatus) - "Plesnivec obilní"

Obecná charakteristika druhu

Třída: hmyz (Insecta)

Řád: brouci (Coleoptera)

Čeleď: potemníkovití (Tenebrionidae)

Všechny tři druhy běžně chovaných potemníků jsou v dospělosti nenápadní, černí brouci velikosti cca 0,7 cm potemník buffalo, 1,5 cm potemník moučný a 2,5 cm potemník brazilský. Původem jsou to brouci sušších, teplých stanovišť. Jejich potravní spektrum se skládá z rostlinných a živočišných zbytků, dají se zařadit mezi všežravce. Larvy se těsně před zakuklením velikostí pohybují kolem 1,5 cm u potemníka buffalo, 2,5 cm u potemníka moučného a 4,5 cm u potemníka brazilského. Jejich tělo je kryto silnou chitinovou pokožkou, která může být ve větších množství špatně stravitelná. Tyto larvy obsahují poměrně velké množství tuku, ale svou výživnou hodnotou jsou v současnosti vyhledávány chovateli jako krmný hmyz, který se dá snadno chovat v domácích podmínkách nebo dlouhodobě po koupi uchovat naživu. Ke konzumaci jsou vhodné zejména jejich larvy.

Chov potemníkovitých brouků

Náročnost: nízká (p. moučný, p. buffalo), vysoká (p. brazilský)
Teplota: pokojová (p. moučný, p. buffalo), 28°C a více (p. brazilský, zbylé dva druhy vyšší výtěžnost)

Chov těchto brouků je nenáročný a prakticky stejný s rozdílem větších chovných prostor a zvýšené teploty nutné pro potemníka brazilského úměrně jeho velikosti. Larvy těchto brouků je vhodné chovat ve skleněných nebo plastových nádobách nejrůznějších rozměrů podle počtu jedinců a velikosti chovné místnosti. Jedinou jejich podmínkou je dobré větrání, nejlépe otevřené hrdlo a substrát sahající maximálně do výšky 4 cm pod okraj, aby larvy nemohly uniknout. Na jednu larvu by mělo připadat množství chovného substrátu odpovídajícího alespoň čtyřnásobku její velikosti. Zejména u larev potemníka brazilského se tak zabrání kanibalismu, protože se k sobě larvy tak často nedostanou.
Chovný substrát se pro podmínky domácího chovu může skládat z ovesných vloček, kukuřičného šustí (prodáváno jako podestýlka pro domácí mazlíčky) strouhanky nebo suchého pečiva, otrub, bramborového škrobu, sušeného mléka, drceného krmení pro akvarijní rybičky (různí korýši) a granule pro psy jako zdroje bílkovin. Jednotlivé složky mohou být v prakticky libovolných poměrech, nejvíce by však měly být zastoupeny ovesné vločky, strouhanka a psí granule (krmení pro rybičky). Jídelníček brouků i larev je vhodné často doplňovat kousky ovoce či zeleniny, potemník brazilský nepohrdne ani zbytky masa.

Příklad složení univerzální krmné směsi: sušení vodní korýši 3 druhy, obilí, ovesné vločky, zelná složka, drcená kukuřičná vřetena, strouhanka a zbytky pečiva, sušené mléko, mouka, ovoce a zelenina.

Odchov potemníkovitých brouků

Obecně tak jako je nenáročný chov, je i poměrně snadné rozmnožování. U potemníka brazilského je jen vhodné kusy, z kterých chceme mít brouky, dochovávat v menších počtech např. 10 jedinců ve větším množství substrátu z důvodu kanibalizmu a udržovat vyšší teplotu (25°C a víc). Vývojový cyklus u potemníka moučného trvá podle teploty cca 2 až 3 měsíce u potemníka brazilského dvojnásobek. Zvýšením teploty a dodáváním vlhké potravy můžeme vývoj urychlit. Brouci mají proměnu dokonalou. Z vajíčka se líhne larva, která se několikrát svléká a roste. Při posledním svleku se už z pokožky dostává přímo kukla. Tyto druhy si nevytvářejí žádné ochranné schránky či kokony a zůstávají volně na substrátu, kde jsou prakticky bezbranné proti ostatním larvám či dospělcům (dochází k okusu). Je možné kukly odebírat a inkubovat je odděleně. Zároveň také v chovné nádobě mívám kousek plata od vajec, které slouží jednak jako místo pro vlhkou potravu, ale zároveň se tam často larvy svlékají do stádia kukly a jsou snadno k nalezení. Dobré je vědět, že larvy obou potemníků se před svlekem cca týden téměř nepohnou a někdy chovatelé tyto jedince likvidují v domnění, že jsou nemocní. U p. moučného je larva většinou přímá, u p. brazilského je v typickém tvaru J. Vylíhlé brouky pak chováme na jemnějším substrátu a opět s platem od vajíček, nebo jiným předmětem, který jim umožní úkryt a otočení se v případě, že skončí na zádech. V jedné nádobě jsem měla generaci s rozptylem asi měsíc (6-7 nádob), protože ve chvíli nečekaného úhynu se podle jejich věku dalo určit, jestli je to stářím, nebo se jedná o jinou příčinu třeba nemoc. Brouci se páří a kladou vajíčka na dno nádoby, nebo volně do substrátu. Jednou za cca 2 týdny substrát odebereme a přesypeme do jeslí či použijeme "generační metodu". Broukům dáme ke kladení i konzumaci zase nový substrát. Vhodnější metoda je metoda "generační", kdy v každém boxu jsou pouze jedinci přibližně stejného stáří. Toho docílíme jednoduše posouváním přepravek, kdy na začátku je box s dospělci, které jednou za čas přesuneme do jiné chovné nádoby a box s vajíčky či malými larvami posuneme vedle. Získáme tak řadu boxů s různě starými jedinci. Malé larvy se líhnou přibližně za dva týdny (p. moučný) a v dané nádobě už zůstávají až do stádia kukly. Je-li substrátu dostatek, není nutné ho v průběhu jejich růstu měnit, stačí dosypávat. V případě nedostatku prostoru pak můžeme veškerá vývojová stádia chovat v jedné nádobě (pouze p. moučný). Snížíme tak sice výnos, ale prostorové nároky budou minimální. Chov v menších počtech jak řádově stovky jedinců se mi neosvědčil. Jedinci v takovém chovu měly s každou generací vyšší úmrtnost a problémy se svlékáním často vedoucí k nějakému defektu (nedokonalé či chybějící krovky apod.). Proto doporučuji chov minimálně v nádrži velikosti 40x20 cm a množství použité k založení chovu alespoň 20 dcl larev u potemníka moučného a 100 ks u potemníka brazilského.

Tipy pro úspěšný chov

Na povrch chovného substrátu potemníka brazilského je vhodné vložit látku, či na větší kusy natrhaný papírový kapesník či utěrku, případně papírová plata od vajec. Larvy se tak při posledním svleku mají kde ukrýt a kukla je méně vystavená útoku. Stejně poslouží i kus starého pečiva, do nějž si larvy vykousají chodbičky.
Na povrch substrátu chovné nádoby již dospělých brouků je vhodné rozsypat kousky zmačkaného papíru, plata vajec či větší kusy potravy např. kousky pečiva, které umožní broukovi, který se obrátí na záda, dostat se znovu na nohy.
Mají-li larvy sloužit jako potrava, je vhodné jim podávat pestrou stravu. Je též možné jejich potravu posypat vitamínovým práškem, který sama neužívám, ale z doporučení je vhodný vitamínový prášek prodávaný plazům. Tuto možnost však bych volila snad jen u čerstvě koupených jedinců určených ke konzumaci druhý den. Přirozené zdroje jako ovoce a zelenina jsou dostačující.
Chovat larvy i brouky je vhodné v nádobách s velkou plochou dna. Budeme-li se snažit zvýšit larvám životní prostor vysokým substrátem, budeme se brzy potýkat s jeho vlhkostí a následným velkým úhynem jedinců. Nebude také možné odstraňovat včas zbytky vlhké potravy, které larvy i brouci svým pohybem zahrabou. Následně dochází k hnilobným procesům a vzniku plísní. V dobře větraném chovu se vám také nerozmnoží roztoči.
Čerstvě zakoupené jedince nepřidávejte ihned do stávajícího chovu, ale nechejte je projít alespoň týden trvající karanténou v jiné nádobě. Zabráníte tak přenosu chorob, které by váš chov zcela znehodnotily.
Rychlost vývoje jedinců lze značně ovlivnit teplotou. Máte-li např. nadbytek dospělců a další nepotřebujete, přesuňte chovnou nádobu s larvami na chladnější místo jako je sklep či chodba. Naopak je-li jejich vývoj příliš pomalý, box vyhřívejte. Vhodný je topný kabel, ale nebojte se dát nádobu na přímé slunce (substrát larvy chrání), nebo na parapet nad topením. Budete-li jim doplňovat vlhkou stravou vodu, budou dobře prospívat a rychle se vyvíjet. Larvy však na druhou stranu nesmíme přehřát. Maximální teplota substrátu by se měla pohybovat do 35°C a je-li s vyšší teplotou spojen vyšší úhyn jedinců, teplotu regulujte.
Máte-li problém se zápachem chovu, odstraníte ho buď častější změnou substrátu, nebo přesunutím chovu do chladnějších prostor. Spolu se snížením rychlosti vývoje brouků se totiž sníží i produkce exkrementů a zapařování substrátu.
Dospělce chovejte v zakrytých nádobách nejlépe přikrytých síťkou z umělých vláken nebo silonovou punčochou. Brouci příliš ochotně nelétají a bude-li nádoba případně dostatečně úzká a vysoká, k jejich úniku také nebude docházet, ale je-li chov nekrytý, mohou v něm prospívat někteří nežádoucí nájemníci jako octomilky či "potravinoví moli" Ve snaze zabránit jejich úniku však nepoužívejte nádoby se špatným větráním např. uzavřené plastovým víkem.
Pokud se stane, že některý z jedinců přece jen unikne např. při manipulaci, je vhodné ponechávat zásoby krmení v jiné místnosti než probíhá chov. Nastražíte-li na jedno místo zdroj potravy, uprchlí jedinci se velmi ochotně stáhnou do jejího okolí a není problém je zpětně odchytit.
Odjíždíme-li na delší dobu pryč a nemá se nám kdo postarat o chov, snížením teploty jedincům zpomalíme metabolismus a s ním klesne jejich potřeba stravy a hlavně přísunu vody. Bez péče tak při 15°C vydrží minimálně 14 dní.
Univerzální krmná směs použitelná pro "moučné červy", která nám usnadní krmení, chováme-li více z těchto druhů. Její složení může být např.: ovesné vločky, strouhanka nebo zbytky pečiva, sušené mléko, kukuřičná vřetena (dodávaná jako podestýlka pro domácí zvířata), obiloviny (i naklíčené, nebo tráva), drobní korýši či nadrcené psí granule (dodávají bílkoviny). Pravidelně pak přikrmujeme ovocem nebo zeleninou (zdroj vitamínů a vody). Krmnou směs je vhodné nadrtit na malé kousky. Dá se snadno připravit do zásoby (bez trávy nebo naklíčeného obilí - mohlo by dojít k zapaření a hnití) a uchovávat v plastových či skleněných nádobách uzavřených víkem a do chovné nádoby přisypávat podle potřeby.